|
|
Post psychedelický reliéf
Zdvořáček, Tomáš ; Vaněk, Vojtěch (oponent) ; Gabriel, Michal (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bylo vytvořit sochařskou podobu řeckého Morfea. V řecké mytologii je Morfeus syn boha spánku Hypnose – je to bůh snů, zodpovědný za to, o čem a jak sníme. Morfea práce vykresluje jako “grafickou kartu spánkového konstruktu”, inteligentní entitu žijící na hraně lidského vědomí. Řekové si jej představovali jako malého hocha s křidélky na spáncích. Práce Morfea ponímá jako sloup energie zpracovávající miliardy snů současně. V rámci bakalářské práce byl vymodelován a odlit do laminátu dva a půl metru vysoký sloup, na povrchu pokrytý jemně namodelovaným reliéfem v postpsychedelickém stylu. Při hledání formálního jazyka reliéfu autor vycházel ze systému vzájemných návazností z počítačové hry Factorio.
|
|
|
Kamikakushi
Pejchová, Natálie ; Ptáček, Jiří (oponent) ; Rathouský, Luděk (vedoucí práce)
Pojem kamikakushi je stará japonská tradiční technika magického únosu ( duchovního cestování, kde je pozornost člověka unesena z běžného stavu vědomí do hlubších vrstev nazírání skutečnosti), při kterém si oběť unesení nevybavuje a po únosu se člověk postupně probouzí z jakéhosi tranzu. Tento pojem jsem si vypůjčila z japonské mytologie,která se objevuje v dětských příbězích. U nás by to mohlo být chápáno jako zapomenutí se/ nebýt duchapřítomný v každodennosti je to ztráta dechu cesta do fantazie. Hranice mezi zkoumáním faktů, reálného ale i zakoukáním se do blba kde začínají prostory samy od sebe ožívat pouze díky tomu, že se rozhodneme tomu přikládat na důležitosti. Je to moment kdy se probudí neklid, který v tom prázdném tichu dělá randál- hlučí. Propojím se s prostorem, jsem přírody odkaz jsem dialogem, zrcadlem. Tento stav vnímání, prožívání skutečnosti je pro mne důležitým zdrojem imaginace. Je to stav v němž se odehrává malování obrazu. Skutečnost se stává magickou ve chvíli, kdy na ni upřeme pozornost a zároveň ji vyprázdníme od pojmů. Emoce je prvotní znak nazírání, vytváří atmosféru její využití je představa je oživení je hledání obrazu.
|
|
|
Zaklenutí
Willertová, Aneta ; Dolanová,, Lenka (oponent) ; Klímová, Barbora (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce je tvorba tzv. "osobních mytologií" - subjektivních konstruktů reality, které vznikají samovolně a přirozeně, jako důsledek potřeby výkladu vnějšího i vnitřního světa. Tyto konstrukty staví na základech zkušeností, dojmů a vzpomínek, organicky se spojujících a vytvářejících jedinečné vazby. Práce si klade za cíl toto téma zpracovat do podoby environmentu, který divákovi tyto vazby, pozadí jejich vzniku a výsledné mytologie předloží v autoportrétním celku.
|
|
|
Kořeny moravské urbanistické struktury
Mohelník, Ladislav ; Löw, Jiří (oponent) ; Prokeš, Oldřich (oponent) ; Hrabec, Josef (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Studium architektonických a urbanistických konceptů i jejich aplikaci v praxi, s ohledem na jejich historický kontext, je předmětem dalšího zájmu. Jde přitom především o odvěkou snahu člověka dosáhnout harmonického stavu v uspořádání světa okolo sebe, promítající se bezděčně do jeho díla. Cestami směřujícími k dosažení harmonie se v širším rámci teorie architektury a urbanismu zabývá architektonická kompozice, hledající vyváženost ve vztahu mezi formou, strukturou a prostorem jedinečného díla. Dílo založené na takovýchto hodnotách má zcela specifickou a současně přirozenou schopnost vypovídat o společenských podmínkách, jež provázely jeho vznik. Není v lidských sílách uchopit problematiku urbanistické struktury Moravy v celé její složitosti. Práce se proto soustřeďuje na dva klíčové sídelní prvky moravské urbanistické struktury, s ústřední rolí. Obec Ostravice je dnes poměrně malým sídlem v Moravskoslezských Beskydech, ale relikty její starobylosti vypovídají o významné minulosti, kdy se například v její plužině uchovaly kompoziční vztahy středověkého Civitas Dei převrstvující dokonce ještě starší sídelní jádro velkomoravského Děvína a Vogastisburgu. Listinně doložené děje a události vzdálené minulosti jsou ověřitelné pro danou lokalitu jejich prostorovou interpretaci v souvislostech širšího okolí Beskyd. Zánik sídla známého v poslední fázi jako tzv. Bruneswerde, neboli Brněnský hrad je ve 13. stol. provázen přenosem tradice do nového Brna, i s některými aspekty kompozičního uspořádání hlavních městských dominant. V urbanistické struktuře Moravy představuje toto bývalé hlavní město země logické pokračování role jejího dávného ústředí. Civitas Dei - boží Jeruzalém v opisu Augustinovy knihy De Civitate Dei, není jen oslavou Boha a náboženskou fantazií. Je také jedním z důležitých klíčů k poznání historické architektury. Vyobrazení "neznámého" sídla z knihy "neznámého" původu je skutečným skvostem vypovídajícím i o zaniklých architektonických dílech, dodnes zobrazených také ve vlastnických vztazích katastrálních map. Brněnský hrad, pramenný zdroj vznešenosti a síly, chránil, jak vyplývá z vyobrazení, ve svých zdech i sv. Vojtěcha, sv. Prokopa, sv. Václava a sv. Ludmilu. Vzhledem k bezprostřednímu lennímu vztahu k městu jsou tito BOE_MIENSES, bojovníci_půlměsíce, zasvěcenci Panny Marie a řádu sv. Jana Jeruzalémského, vyobrazeni v panenském městě bez aury. Tři hlavní chrámy, tři kompoziční osy symbolizované trojvěžím, jsou v analogickém vztahu k Brněnskému trojúhelníku čtyř svatých, Svaté rodině brněnského kostela. Staleté mocenské ambice představitelů města Brna a jeho duchovních řádů jsou vepsány do urbanistické struktury v podobě kompozičních vztahů srozumitelných jen těm, kdo jsou do tajemství jeho harmonie zasvěceni. Geometrický řád Brna je určen řadou zásad a kompozičních vztahů mezi prvky proměňujícími se v čase. Renesance nejenže potvrdila kvalitu středověkého založení města, ale současně ji vysoce sofistikovaným způsobem rozvinula a umožnila i relativně bezkolizní rozvoj za jeho hradbami až do poloviny 20. století. Naše současnost bohužel tyto kvality zcela přehlíží. Studium okolností, jež vedly ke vzniku rozsáhlých a složitých kompozic a vztahů, dává logiku jejich existenci skrze identifikaci a poznání osudů jejich tvůrců, uživatelů i majitelů. V souvislosti s Ostravicí i Brnem se tímto postupem lze nově dobrat mimořádně zajímavých osobností, umožňujících vnímat i starší poznatky v jiném světle.
|
|
|
Nav
Serebrianska, Daria ; Záhora, Zdeněk (oponent) ; Vaněk, Vojtěch (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je vytvoření počítačové hry žánru platformy s názvem „Nav“. Práce zkoumá fáze tvorby hry i postavení her v současném umění. Účelem práce je vytvořit hru založenou na slovanské, zejména ukrajinské, mytologii.
|
|
|
Lucerna bohů: sluneční božstvo v ugaritské literatuře (s překladem vybraných textů)
Rýdlová, Kateřina ; Vymětalová Hrabáková, Eva (vedoucí práce) ; Roubalová, Marie (oponent)
Hlavním cílem předkládané práce je sestavení, pokud možno uceleného, jasného obrazu role slunečního božstva ve starověkém Ugaritu, a to na základě podrobného studia ugaritských textů, které sluneční božstvo zmiňují, a jednotlivých obrazů a vyjádření, které jsou ve spojení s ním užity. Za tímto účelem je zvoleno několik textů, které se o slunečním božstvu zřejmě vyjadřují, těmi jsou úryvky z mýtu O Baalovi, nejrozsáhlejšího dochovaného ugaritského díla, a tří dalších tabulek označovaných KTU 1.100, 1.107 a 1.161, které jsou s bohyní Šapaš nejčastěji spojovány. Neoddělitelnou součástí této práce byl překlad vybraných textů s komentářem a podrobným gramatickým rozborem uvedeným v příloze. Z podrobného studia vybraných textů vyplývá obraz ugaritského slunečního božstva jako božstva částečně chtonického, propojujícího svět bohů, lidí i svět zemřelých. Ugaritská sluneční bohyně Šapaš, každodenně putující nebem i podsvětím, vystupuje ve jménu nejvyššího boha pantheonu a otce všech bohů Ela, jako vševidoucí dohlížitelka řádu, symbol spravedlnosti a královské moci. "Mimo- baalovské" texty zdůrazňují některé další aspekty sluneční bohyně, které nejsou z Baalova cyklu čitelné, a to zejména spojení slunečního božstva s koňmi (1.100) a její léčitelské schopnosti spojené s hadím uštknutím (1.107).
|
|
|
Fotografka Marie Tomanová a americké mládí
Kopelentová, Tereza ; Turek, Pavel (vedoucí práce) ; Géla, František (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl přiblížit dokumentární fotografickou práci české fotografky Marie Tomanové, která dlouhodobě žije ve Spojených státech amerických. Ta se řadí k dlouhé tradici amerických dokumentárních fotografů, kteří vyobrazovali nastupující mladou generaci a její kulturu v USA. V teoretické části diplomová práce představí stručnou historii postavení mladé kultury v americké společnosti od počátku 20. století do počátku nultých let 21. století a přiblíží kontext fotografů a fotografek, kteří se dokumentování mladých generací od poloviny 20. století do současnosti věnovali. Mezi nimi představí i Marii Tomanovou coby nejvýraznější představitelku současnosti. V praktické části pak diplomová práce nabídne vizuální sociálně sémiotickou analýzu vybraných fotografií dříve představených fotografů a fotografek. V rámci analýzy se práce pokusí rozklíčovat základní hodnoty, které jsou ve fotografiích mladých Američanů zakódované, porovnat jejich proměnu v průběhu času a také se zaměřit na odlišnosti v přístupu jednotlivých autorů. V neposlední řadě se do této linie amerických dokumentárních fotografů pokusí zařadit dílo již zmíněné fotografky Marie Tomanové. V závěru této práce budou výsledky těchto analýz interpretovány.
|
|
|
Komparace biblických motivů knižní předlohy a filmové adaptace Letopisů Narnie
FILIPOVÁ, Irena
Bakalářská práce se zabývá biblickými motivy v románu Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň od irského spisovatele Cliva Staplese Lewise. Práce se zaměří nejen na jejich přítomnost v díle, ale pokusí se o reflexi dobové a současné recepce románu s ohledem na vybrané téma. Následně porovná knižní předlohu s televizním seriálem z roku 1988 ("The Lion, The Witch & The Wardrobe", režie Marilyn Fox) se stejnojmennou filmovou adaptací z roku 2005 (režie Andrew Adamson) v kontextu použití biblických motivů a námětů. Práce si klade za cíl sledovat, zda se biblické motivy původního textu promítají do filmových adaptací, a nastínit vývoj sekularizace vnímání příběhů pro děti.
|
|
|
Pain of shapeshifting
Daniš, Vojtěch ; Lastomirský, Ján (oponent) ; Mikyta, Svätopluk (vedoucí práce)
Bakalářská práce s názvem Pain of shapeshifting navazuje na autorovy předchozí práce, ve kterých se zabýval tématy jako nostalgie, komunikace s neživými předměty, vztah mezi živým a neživým, prazážitek a změna jako mentální i fyzický vývoj (transformace). Nyní tyto prvky spojuje s novými, a to se zájmem o jakýsi přechod nebo "portál" mezi bdělým a snovým světem. Jako průvodce autorovi slouží výklad snů, snové symboly, stejně jako popkulturní odkazy z pohádek nebo mytologické příběhy. Porovnává motivy těchto příběhů s lidskými vlastnostmi a vývojem jejich podstaty. Pracuje s motivy, kde protagonista prochází transformací, ať už se jedná o průchod "portálem" nebo interakci s magickým předmětem. Alenka v říši divů projde "portálem" v podobě králičí nory, v Čaroději ze země Oz za tímto přenosem stojí tornádo, v Šípkové Růžence trn, ve Sněhurce jablko a tak dále.
|
|
| |
host ::
RSS.